Můj třetí porod jsem si začala plánovat krátce po tom, co jsem zjistila, že jsem těhotná. Moje předchozí dva porody neproběhly zrovna tak, jak bych si představovala. První dcera kvůli preeklampsii musela na svět akutně sekcí. Druhá dcera byla bohužel vyvolávaná díky mojí nevědomosti, že můžu cokoliv odmítnout, a tak dle mého názoru bylo vyvolání zbytečné.
U třetího těhotenství jsem už měla všeho nuceného tak akorát dost. Zjistila jsem si, co musí těhotná a rodící žena postoupit, a k mému údivu nemusí VŮBEC NIC. Prvně jsem odmítla test na cukrovku, což bylo pro moji gynekoložku vrcholem nezodpovědnosti a pak jsem si umanula rodit ambulantně, což jsem gynekoložce oznámila až v 34. tt . To bylo pro ni už vrcholem všeho a k tomu mi řekla, že stejně kvůli mému vysokému tlaku mě nepustí. No, nekomentovala jsem to..
Za prvé můj tlak byl naprosto normální, jen u lékaře ho mám vždy vyšší, což mi potvrdili i po interním vyšetření a po 24 hodinách Holtera a za druhé, i kdybych měla tlak vyšší, tak bych nebyla v přímém ohrožení života, a i tak by mě museli na revers po porodu pustit. Blížil se termín porodu a cca týden před ním jsem pociťovala každý večer silné poslíčky. V pondělí 27.3. večer už jsem byla po předchozích nocích nevyspaná a unavená. Bolesti se začaly pomalu rozjíždět, i když jsem si myslela, že jsou to zase jen ,,poslíčci“ . Opak byl pravdou. Nepoznala jsem žádný rozdíl, břicho mi tvrdlo jako předchozí dny, bolesti stejné, nepravidelné. Úlevu mi poskytla teplá koupel, tlumené světlo v koupelně, samota a ponoření se sama do svých myšlenek. Celou noc jsem se takto krásně připravila na ten nejkrásnější zážitek. Koupel bolesti ani nezastavila, ale ani nebyly nějak extra nesnesitelné. Ráno jsem dětem nachystala snídani, vypravila je do školy a školky a partner je odvezl. Já si v klidu dala poslední koupel a rozhodla jsem, že se vypravíme do porodnice. Opuštění domova, přerušení mého ,,ponoření se sama do sebe“ bolesti dost znepříjemnilo. Byla jsem ráda, že jsem celou noc mohla být doma. Tam, kde je mi nejlépe, a nemusela jsem trávit takovou dobu v porodnici.
Po hodině cesty jsme dorazili do porodnice. Bolesti byly cca každé 3 minuty. Souhlasila jsem s prohlídkou a natočení monitoru. Bylo mi řečeno, že jsem otevřená na 4 prsty. Porodní box byl naprosto úžasný. Tlumené světlo, soukromí, úlevové pomůcky, vana, porodní stolička, vše bylo k dispozici. PA mi připevnila monitor a nestačili jej ani dotočit. Nic ze zmiňovaných pomůcek jsem nestihla. Tak nějak cítím, že jsme s malou byly na sebe napojené. Po krásně prožitých kontrakcích doma, pak nepříjemná cesta do porodnice a nakonec příjemná atmosféra v porodnici, mě dovedla opět do stavu vnímat svoje tělo a tím i komunikovat s dítětem. Malá jakoby vycítila, že už jsme na místě, tak jak já to chci a že jsme připravené. Malá vykoukla na svět pár minut poté, co jsme přišli na příjem. Nikdo mi neříkal, co mám dělat, jak dýchat, tlačit nic. Byl tam jen partner a PA, která jen malou položila na mne. Bez porodního poranění a naprosto přirozeně se nám 28.3. v 10.24 narodila dcera. Na porodním boxu proběhl ihned bonding. Do ničeho nás nenutili. Oznámila jsem, že nejpozději ráno odejdeme domů. Nikdo neměl problém. Dokonce nám stihli udělat utz ledvin, kyčlí a vyšetření očí. Jediný problém nastal, když jsem odmítla vykoupat malou, ale přes pronikavé pohledy sestry z dětského jsme to do rána vydrželi. Ráno jsme podepsali negativní reverz a odcházeli jsme 20 hodin po porodu. Vše proběhlo bez nějakých připomínek, výhružek a zastrašování. Personál byl velice příjemný a vstřícný. Měla jsem pro usnadnění odchodu i nepovinné potvrzení od našeho pediatra o tom, že přijme malou po ambulantním porodu, ale nikdo ho nechtěl.
Naše pediatrička se nám o malou starala první tři dny po porodu u nás doma, provedla odběr z patičky a opět bez problému. Velice vstřícná, hodná a chápající nám řekla, že kdykoliv budeme potřebovat, dojede klidně i k nám domů abychom nemuseli v šestinedělí mezi nemocné. Jako bonus mi vytáhla stehy z ruky, kterou jsem si před porodem stihla pořezat, abych nemusela běhat ještě na chirurgii.
Závěrem bych tento můj třetí porod ohodnotila jako naprosto nádherný! Jsem moc ráda, že jsme v porodnici nestrávili víc času. Díky tomu jsem byla ušetřena všeho toho co ,,musím“ atd. Doma jsem se cítila o mnoho lépe. Kojení se rozjelo krásný druhý den, což také přičítám domácímu prostředí. Všem maminkám bych takovou zkušenost přála!
Žádné komentáře:
Okomentovat