pátek 5. října 2018

Průzkum dostal podporu od ÚDMP

Hovořila jsem s profesorem Viktorem Kožichem, na kterého jsem dostala kontakt od Markéty Pavlíkové (www.biostatisticka.cz). 
Pan profesor pracuje v Ústavu dědičných metabolických poruch (ÚDMP) v Laboratoři biochemické genetiky - tedy místa, kde se sběhnou všechny nabrané kartičky novorozeneckého laboratorního screeningu.

Kontaktovala jsem ho e-mailem kvůli průzkumu, který jsem zahájila v září 2018, ohledně správnosti techniky odběru krve novorozenců kvůli novorozeneckému laboratornímu screeningu (NLS) v českých porodnicích i mimo ně. Na sociálních sítích se množily příběhy, kdy krev byla odebírána dětem ihned po porodu, či v průběhu jednoho dne, krev byla násilím mačkána z paty do modřin, v nepřítomnosti svých zákonných zástupců (děti mají právo mít u sebe svého zástupce, pokud to zástupci nevědí, musí jim to zdravotník říct) a patička se před odběrem nenahřívala. Tedy způsoby odběru v rozporu s metodikou vydanou MZ 06-2016.

Pan profesor Kožich mi vysvětlil podrobně proces zpracování vzorků krve včetně úskalí času, jak se k nim dostávají kartičky, a z jakého důvodu se v metodice doporučuje odběr 48-72 hodin od porodu. Pohovořili jsme o edukaci osob, které ve zdravotnických zařízení i mimo ně odebírají vzorky krve z patiček novorozenců. V roce 2016 ÚDMP pořádalo po republice edukační akce pro zástupce nemocnic. Připravilo plakáty, letáky, aby se rodiče dozvěděli alespoň základní informace o odběru a případných výsledcích. Laboratoř má na webu veřejně přístupné informace o správném odběru pro laiky i odborníky.
Také mi vyprávěl o průzkumu, který Ústav provedl mezi matkami (3000 obeslaných, asi třetina se vrátila vyplněná zpět), aby zjistili, jaké informace matky dostaly o NLS. Překvapivě nejvíc informací věděly matky nad 30, které rodily ve středně velkých porodnicích z větších měst.

Informoval mne, že příští rok budou podobné edukační akce pro zdravotníky opakovat, a to v rozsahu podle rozpočtu, který jim na to přiklepne Ministerstvo zdravotnictví. Velmi ráda panu profesorovi předám výsledky průzkumu k jejich žádosti o finanční příspěvek na tuto edukační akci. Doporučila jsem mu, aby pozval na akci i PLDD, kteří také mohou odebírat krev na NLS, nebo je informovat v lékařských časopisech o tom, kde najdou informace o odběru. Rodiče se setkávají s neznalostí až odporem pediatrů tento jednoduchý podle návodu prováděný odběr dělat. Pan profesor mne ujistil v tom, co jako zdravotník tuším, že odběr není žádná složitý úkon, když se dodrží předepsaný postup a může ho proto udělat "kdokoli".

Pan profesor ocenil, že se zajímáme o správnou techniku odběru a opravdu byl rozmrzelý z toho, že krev bývá odebírána i v době 0-12 hodin po porodu. Slíbil mi, že prověří, že na jejich pracovišti mají kontrolní mechanismus, který by poznal, že byla krev odebrána "příliš brzy", tedy, že datum narození dítěte a datum odběru je méně než 48 hodin (metodika doporučuje odběr 48-72 hodin po porodu). 

Já velmi oceňuji komunikaci s člověkem, kterému jde o bezpečný život dětí a který iniciativu rodičů vítá. 

středa 3. října 2018

Pro a Proti: Nepodpora kojení v porodnicích

Možná jste slyšely pořad Pro a Proti na ČRo Plus vysílaný 3. října 2018 o nepodpoře kojení v porodnicích. Rádio reagovalo na nedávno zveřejněnou práci Anety Majerčíkové z sestinedelky.cz.
Proti Anetě hovořila primářka z neonatologie nemocnice Hořovice Dr. Dokoupilová.

Čím dál tím víc mi připadá, že se v pražské vagilérce a na konferencích lékařů učí rychlokurzem "jak vše popřít a my máme nejlepší všechno a měnit se to nebude".

Aneta po vysílání reagovala na shrnutí pořadu na stránkách ČRo. Stojí za to si to přečíst.

Link na pořad a můj dopis paní primářce:


Vážená paní primářko,

vyslechla jsem dnes pořad Pro a Proti. Jen se divím, předesílám, proč by mělo být něco Proti kojení..
Škoda, že od Majerčíkové nezaznělo, že Laktační Liga, ani Národní centrum nekontroluje BFH certifikáty, i když tyto orgány už několik let upozorňujeme na různé porodnice, kde to nefunguje. To, co by měla LaLi dělat, musí suplovat rodiče, spolky...

Brzy vydáme za ambulantniporod.cz analýzu kojení po ambulantním porodu. Má takovou analýzu vůbec někdo? Zajímá se někdo o to, jak se návazně daří kojení doma a kdo může pomoci? Ano. Spolky, které zakládají rodiče. Privátní porodní asistentky.

Já osobně jsem odešla po prvním porodu z porodnice po 3 hodinách a toto dítě kojila 2 roky, než navázalo druhé dítě, který ani nikdy nebylo v porodnici. Zeptejte se mne, proč jsem prchala s prvním dítětem z porodnice pryč. Bylo to právě kojení a klid, které porodnice o žádné velikosti matce, která opravdu chce kojit a budit se v noci na kojení, nezaručuje. A v Praze už vůbec ne.
Ženy odchází z porodnice na reverz se svými dětmi, protože doma ještě kojí staršího sourozence, nebo proto, že ví, co jim v porodnici posledně bránilo dobrému kojení. Všechno. Neklid, nesoukromí, strava, nepříjemný personál. Někdy mají jen jednu šanci, aby se jim kojení povedlo.

Jsem celá zvědavá, co to má být za mlhu, které říkáte projekt s paní Pařízkovou. Co má zakrýt? Proč vymýšlet kolem kojení něco, když bylo vše objeveno.

Zdůvodňujete neschopnost věnovat se každé ženě po porodu velikostí porodnic. Jakoby snad malé porodnice dosahovaly v popsané veličině lepších výsledků.

Nelíbí se mi, jak jste mluvila o ženách po porodu. O jejich citlivost a hormonální rozbouřenosti, jakoby to byla obtíž, které při své práci čelíte. Kde jinde, než v porodnici pracují lidé, kteří jsou na toto zvyklí a učení, aby takovým ženám pomohli. Díky Bohu, že se v porodnicích objevují stále ještě lidé, kteří dovedou povzbudit, pomoci a pracovat se rodinami.

Na závěr bych vás ráda upozornila, jak jste si povzdechla, že ženy s dětmi spěchají brzo domů za rodinou. Chcete vrátit standard, kdy ženy musely být v porodnici týden? Nevím, že by tenkrát byly lepší výsledky v kojení, spíš naopak. My matky dnešní doby čelíme našim zklamaným matkám, kterým nikdo dobře s kojením neporadil a žasnou, co o něm dnes víme.

Přesto všechno věřím, že to jediné, o co vám při vaší práci jde, jsou spoKojené rodiny a kojené děti.

Děkuji za Váš čas.

Za sebe i Ambulantniporod.cz

pondělí 1. října 2018

Porodní asistentka a odběr krve z paty novorozence pro NLS


Soukromé porodní asistentce se svěřila její klientka, že ji PLDD informoval emotivně, že porodní asistentky protiprávně provádí odběry krve z pat novorozenců. 


Samozřejmě to není pravda. Škoda, že tím lékař lékařům poškozuje pověst. Neznalost neomlouvá.

Odběr krve z patičky smí provádět také porodní asistentka. Přečtěte si tento právní rozbor ("Oprávnění porodní asistentky provádět odběr krve z paty novorozence na laboratorní screening") a pošlete ho tomu, kdo tvrdí něco jiného.

Spoiler: "Lze proto uzavřít, že porodní asistentka obecně je oprávněna provádět odběr kapilární krve na novorozenecký laboratorní screening, protože je poskytovatelem, který má v tu dobu dítě v péči a zároveň tento odběr krve spadá i mezi činnosti, které jsou ošetřovatelskou péčí prostřednictvím ošetřovatelského procesu a porodní asistentka je oprávněna je vykonávat."

úterý 25. září 2018

Počet ambulantních porodů za 9 měsíců roku 2018

K 25. září evidujeme 183 předčasných odchodů z porodnice. Nejčastěji se ambulantně rodí ve Vyškově, Podolí, Chebu, Rakovníku... viz obrázek níže.


pondělí 17. září 2018

Ambulantní porod nám nestačí

Dne 6. září 2018 se sešly ambasadorky změn v porodnictví s ministrem zdravotnictví panem Adamem Vojtěchem, aby mu vysvětlily co jsou porodní domy a v čem tkví jeho výhody v péči o matku a dítě. Pan ministr se paní Kupšovské zeptal, proč ženám tedy nestačí ambulantní porod a chtějí porodní dům. 


A proč nám tedy nestačí ambulantním porod a chceme mít volbu rodit v českém porodním domě.

čtvrtek 6. září 2018

Setkání s ministrem zdravotnictví

Dnes jsme se potkaly s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem ohledně vysvětlení poptávky po porodních domech a kontinuální péči porodních asistentek.

Předložily jsme mu za ambulantniporod.cz toto (dokument ke stažení)

V současné době je pro české rodičky jednou z možných voleb „ambulantní porod“ (předčasný odchod matky a dítěte domů z porodnice před uplynutím 72 hodin, upraveno Věstníkem 08/2013). Náplní ambulantního porodu ve své podstatě není průběh porodu jako takový. Rodičky musí pečlivě volit porodnici tak, aby vůbec byly fyzicky schopné brzy po porodu odejít - tato porodní turistika (a vlastně i ambulantní porody jako takové) je přímým důsledkem chybějících závazných standardů v péči o nízkorizikovou rodičku a plod/novorozence.

70 % žen a dětí odejde při AP do 24 hodin od porodu. Pro předčasný odchod však potřebujeme navazující péče terénních porodních asistentek (a ta tu chybí pro všechny rodičky), a aby všichni PLDD akceptovali prohlédnout dítě mladší 72 hodin. Rodiče se také setkávají v porodnici s překážkami ze strany dětských lékařů a sester, kteří nerespektují znění Věstníku MZ 08/2013.


V roce 2015 proběhlo v českých porodnicích 1102 ambulantních porodů (tj. cca 1 % všech porodů v porodnicích). V roce 2014 jich bylo 980 a o rok dříve 743. Přestože se pohybujeme v dosti nízkých počtech, za poslední dekádu se jedná o nárůst o cca 400 %. Statistiky za 2016 a 2017 stále zpracovává ÚZIS.
AP.cz disponuje údaji 156 ambulantních porodů za rok 2018.

Postřeh od matek:
Neexistence porodních domů přivádí i druhou stranu – zdravotnické zařízení (ZZ) -k nepříjemným situacím, že musí čelit požadavkům ze stran rodin, které není schopno nebo ochotno splnit. Tyto rodiny by velice pravděpodobně byly uspokojeny nabídkou porodních domů a zároveň by ZZ nebyla zatěžována požadavky těchto rodin (např. bonding, výdej placenty, koktejl z placenty, lotosový porod, sourozenci u porodu, porod pouze se zvolenou porodní asistentkou,…)

úterý 4. září 2018

Novorozenecký laboratorní screening - audit?

Dotaz na primářku laboratoře Ing. Karolínu Peškovou

Dobrý den,

ráda bych zjistila, zda existuje nějaký způsob, jak laboratoř/e kontrolují, auditují správnost provádění odběrů krve v ZZ. Pracuji totiž s rodiči, kteří odchází z porodnice s dítětem před 72 hodinami po porodu a dovídám se běžně, že jim je nabízen screening i před uplynutím 48 hodin! Toto se dovídám také od rodičů, kteří jsou hospitalizování s dětmi v ZZ běžně, tedy 3 dny a víc. Mladá zdravotnice z ÚMPD mi dokonce sdělila, že běžně krev z paty vymačkávala! S věstníkem 06-2016 se setkala poprvé až ode mne.

Vím, kdy je doporučeno provádět NLS, četla jsem věstníky a považuji screening ze suché kapky za velmi přínosný test.
Dovedu si představit tragické důsledky toho, kdy se test pořídí brzo (dokonce v den porodu!) a novorozenec bude nemocný, nicméně test vyjde negativně.

Co byste doporučili rodičům, kteří se dozví později, že test byl chybně proveden?
Jakým způsobem je prováděna kontrola správnosti provádění odběrů a kdo to má na starost?

S pozdravem,...


Odpověď primářky laboratoře Ing. Karolíny Peškové

Dobrý den,

pokusím se shrnout Vaše otázky a odpovědět.

Za správnost odběru odpovídá osoba, která odběr provádí, tedy většinou sestřička v porodnici, vyšetření indikuje a potvrzuje razítkem na novorozeneckou kartičku lékař. My jako laboratoř zodpovídáme za správně provedený test a za jeho správnou interpretaci.

Pořádáme pravidelné edukace - přednášky pro sestřičky po celé republice a zároveň rozesíláme edukační materiály do všech porodnic a také na řadu gynekologií. Edukace se týká jak techniky odběru, tak vysvětlení přínosu a významu novorozeneckého screeningu, včetně vysvětlení, proč je důležité odebírat za definovaných podmínek daným postupem. Současně jsme v kontaktu se všemi našimi porodnicemi a probíhají individuální telefonické edukace a konzultace, pokud zjistíme problém v odběru nebo je třeba odebrat nový materiál.

Pokud rodiče chtějí novorozenecký screening zopakovat, měli by se obrátit na svého pediatra, který může novorozeneckou kartičku odebrat a s vysvětlením, proč je třeba test zopakovat zaslat do laboratoře a my test provedeme.

Pokud se ptáte na kontrolní mechanismy - má je nastavena každá porodnice a každá laboratoř.

Samozřejmě, že může dojít k pochybení, ale pevně věřím, že se vždy jedná o neúmyslnou chybu jednotlivce, kterým se samozřejmě všichni snažíme zabránit a předejít.

Jde nám všem o zdraví našich dětí. Proto ve zdravotnictví pracujeme a novorozeneckému screeningu se věnujeme.

S pozdravem

Karolína Pešková

pondělí 3. září 2018

Ambulantní porod po překotném porodu

Po neplánovaném domácím porodu jsem byly s dcerou odvezeny záchrannou službou do porodnice. 

Klasicky dva hodiny na porodním boxu, kde se dcera bez problémů přisála. Původně jsem měla v plánu nás nechat zkontrolovat a odejít hned, ale chtěla jsem si odpočinout, protože starší dcera by vyžadovala moji plnou pozornost, a tu bych ji nebyla schopna dat a zároveň se věnovat miminku. Další variantou byl odchod večer, ale dcera s manželem přišla na návštěvu a byla úplně v pohodě, takže jsem se rozhodla zůstat do rána na vizitu i kvůli manželovi, který měl strach. Druhý den ráno probíhala kontrola kyčlí a až poté dětská vizita (cca 10:15). To už byl manžel v nemocnici a dohodli jsme se, že už to vydržíme do oběda a pak jim řekneme, že půjdeme. V noci jsem toho moc nenaspala a necítila jsem se úplně stoprocentně, že bych ustala případný nátlak. Poprosila jsem manžela, aby šel na sesternu on. Dohodli jsme se, ze si zakouří a já mu řeknu, co a jak. Ale očividně nic navíc nepotřeboval a šel tam rovnou z venku. Nejdříve přišla první sestra se zeptat, zda chci jít sama nebo i s miminkem. Poté, co jsem řekla, že samozřejmě i s miminkem, přišla druhá sestra, která mluvila o standardních postupech, že miminko musí přibrat a že 72 hodin, ale že nám zavolá staniční sestru. Přišla, představila se a začala se vyptávat na porod (dost zdravotníků bylo překvapeno, že to nebyl plánovaný domácí porod), a jestli je to první nebo druhé dítě, jak dlouho jsem kojila apod. Byl vidět opravdu zájem o zdraví miminka, otázky mně ani manželovi nebyly nepříjemné, ani nevyzněly útočně nebo negativně. Po cca patnáctiminutovém rozhovoru řekla, že pokud opravdu chceme, tak to jde zařídit. Rozloučili jsme se a poděkovali. Za cca deset minut jsem podepsala negativní reverz na sebe a přinesly mi zprávu, a sestra řekla, co se mi muže stát a co mám dělat. V podstatě kdykoliv přijet k nim nebo ke svému gynekologovi. Za dalších cca patnáct minut přišla dětská doktorka s reverzem a popsala, co je potřeba. Odběr z patičky a vyšetření sluchu. Popsala rizika bez výhrůžek nebo strašení, do 24 hodin nás prý musí vidět lékař a do dvou dnů ošetřující pediatr. Podepsala jsem reverz za malou. Doktorka poprosila o strpení, že nám přinesou ještě očkovací průkaz a propouštěcí zprávu. V tu dobu jsem nás sbalila, převlékla sebe a připravila věci pro malou. Poté přišla sestra s průkazem a zprávou. Celé trvalo opravdu maximálně hodinu od odchodu staniční, jinak cca hodinu a půl od oznámení. Rozloučili jsme se se spolubydlící, na sesterně ještě jednou za vše poděkovali a odjeli domu ❤️ Zítra mě čeká rozhovor s pediatrou a uvidím, zda odběr na NLS udělá ona nebo domluvená PA.

čtvrtek 30. srpna 2018

Malé lásky

Prohlášení. 
Pořad Malé lásky, který běží v televizi, není vůbec v pořádku. Ukazuje, jak se to v porodnicích dělá, ne, jak by to mělo být v souladu s EBM (a dalšími zkratkami, jako WHO atd.). 
Jste ve skupině AP, tak si zřejmě asi myslíte totéž, co já tu teď píšu. Pokud ne, možná byste měli vstoupit do jiné skupiny.
A třeba navrch odebírat stránku Jany, která rozkrývá jednotlivé díly. (Malé lásky a české porodnictví - s komentářem Janie)
Jako marketér vám řeknu ještě toto. Točí to proto, abyste kupovali produkty z reklam, kolem kterých obalí ten DOJÁK, MÁMO. Žádná osvěta.

čtvrtek 23. srpna 2018

Ambulantní porod v Liberci

Poté, co jsem po prvním porodu odcházela z JIP porodnice se synem po 11 dnech po předčasném porodu, unavená z vojenského 3hodinového režimu, s dokrmem, vystreslá, s tím, že za synem nepustili za celou dobu moji dulu, která mi chtěla poradit s kojením atd. atd., jsem se rozhodla, že chci příště, pokud budeme s dítětem v pořádku, rodit ambulantně.
Jako doprovod jsem měla PA, což se ukázalo jako nejlepší rozhodnutí. Oba jsme byli naštěstí opravdu v pořádku, já fit, syn plné Apgar skóre, bonding celé tři hodiny do odchodu z porodnice. Ambulantní porod jsem předem nehlásila, ale gynekologové mi ho vtipně nabídli sami, protože měli plno.Tak jsem teda ochotně souhlasila.
Problém byl s dětskými dr. (vystřídaly se tam dvě plus nevím, kolik dalších PA, dr. atd.). Nevěřily mi, že mi gynekoložky ambulantní porod samy nabídly, proběhly takovéty řeči, jak dítě ohrožuju a jestli to rozhodnutí činím při plném vědomí. Přičemž jedna dr. mi nevadila, byla věcná, opravdu mě informovala o rizicích a co dělat, druhá jen vyhrožovala, strašila, manipulovala. Nejvíc jí paradoxně vadilo, že K vitamín nechci podat injekčně, ale kapkami, to zazněly věty o smrti dítěte, jak ohrožuju jeho život atd.
Ohledně reverzu na mě naběhl personál s tím, že MUSÍ být podepsaný i tatínkem, obě strany jsme si trvaly na svém (tatínek byl v tu dobu na služební cestě a já navíc věděla, že na to nemají právo), nakonec je ukonejšil podpis porodní asistentky, coby osoby blízké, což by jim bylo stejně k ničemu.
Tedy ambulantní porod proběhl v pořádku, ale musela jsem být velmi asertivní a nenechat se zviklat. Pediatra jsem měla domluveného předem, ale nevěřil mi (a možná nevěří doteď), že jsem neměla v plánu rodit doma. Nechápe, že si někdo domluví soukromou porodní asistentku a jde přitom do porodnice.
Perfektní byla i péče porodní asistentky po porodu, nemůžu si ji vynachválit, ale šestinedělí sem už asi nepatří. Rozhodně bych do ambulantního porodu šla znova, zase s vlastní porodní asistentkou. První a druhý porod se nedá srovnat.

úterý 14. srpna 2018

Rizika ambulantního porodu

Do 3 týdnů se na webu objeví článek zpracovaný MUDr. Peremskou ohledně rizik předčasného odchodu z porodnice.
Co může nastat a jak to řešit?
Kdo vám pomůže, kdy a kde?
Jak předcházet rizikům?

úterý 26. června 2018

Ambulantní porod ve Vyškově

Náš porodní příběh začíná 11.6.2018 okolo 21. hodiny, kdy jsem si uvařila "elixír lásky" - hřebíček, skořice, zázvor, růžové víno a k tomu si dávala salát s olivovým olejem. O hodinu později jsem usnula a probudila se přesně o půlnoci kdy mě vzbudilo pobolívání bříška. Šla jsem na wc a bylo mi jasný, že už je to tady, protože tělo se dalo do pořádné očisty. Po chvilce se rozjeli vlnky - nebyli nijak pravidelné, ale zato silné. Zapálila jsem si svíčky, pustila relaxační hudbu a sedla si do vany, kterou jsem si minimálně na půl hodiny užívala jak nejvíc to jen šlo. Když jsem vylezla z vody, vlnky zesílily ve vlny, po samovyšetření jsem zjistila, že se opravdu začíná něco dít a že jsem otevřená tak na 2-3 prsty. Nalila jsem si multivitamínový džus, chodila po kuchyni, vlnila se, občas už bylo potřeba i prodýchávat a když mi začínala být trošku zima, zachumlala jsem se do peřin a pustila si film. V jeho průběhu jsem si vlny prodýchávala občas v podřepu, na kolenou, ale nejvíce mi vyhovovala poloha na všech čtyřech. Takže kdykoliv pak přišla vlna, zabořila jsem hlavu do peřin a se zavřenýma očima se soustředila jen na sebe, miminko a vizualizovala jsem si pomalu se otevírající poupě růže. Jakmile vlna skončila, zakoukala jsem se zpět do filmu. Ve tři ráno jsem byla otevřená už asi na pět prstů, dala jsem si sprchu, dochystala si věci které budu potřebovat, dopila další skleničku džusu, prodýchávala stále silnější vlny a zjistila, že do konce filmu zbývá asi 25 minut. Řekla jsem si "to prostě dokoukáš a teprve potom někam můžeš jet, věř miminku a svému tělu". Po skončení filmu jsem zvedla telefon a zavolala kamarádovi se kterým jsem byla domluvená na odvoz do Vyškovské porodnice, můj táta s mamkou byli sice doma, ale měli na "starost" staršího syna a já nechtěla aby se jeden vzdálil od druhého, protože vím, jak na ně tyhle situace působí - prostě potřebují být spolu. No jo, ale můj "odvoz" mi to nezvedal, zaculila jsem se a říkám si "to není možný"! Tak jsem zavolala jeho mamce, ta hned utíkala za ním, probudila ho a do půl hodinky byl pro mě jak na koni. Vzal mi tašku, autosedačku, rozloučil se s mojí mamkou a jeli jsme. Po cestě vlny byli silnější a silnější, pomáhalo mi hluboké dýchání, pevné držení se bezpečnostního pásu a když bylo nejhůř tak jsem držela za ruku ještě mého milého řidiče, který mi byl neskutečnou oporou, podporou a jsem moc ráda za to, že jsem oslovila právě jeho. Po příjezdu do porodnice jsme ještě čekali na moji porodní dulu Staňku a u mě začínalo jít do tuhého - vlny pravidelné po dvou minutách, ale uměla jsem pracovat s dechem, takže nebyl problém je zvládat. Do nemocnice jsem zatím nechtěla, takže jsme byli na lavíčce venku, bylo mi na čerstvém vzduchu moc dobře. Po příjezdu duly už jsem se cítila nějaká až moc otevřená a říkám, že si potřebuju přitlačit. Takže hned jsme zvonili na příjem, rozloučila jsem se s mým doprovodem a s dulou jsme šli dál, převlékla jsem se a bolest mě srazila na kolena - tam přišla krize, byla jsem z toho prostředí nesvá, při vlně nedýchala správně a nebýt Staňky, uklidnění a vrácení se do původního stavu bych to asi nezvládla. Porodní asistentka na příjmu nebyla moc milá a když mi řela "uděláme monitor" mám pocit, že jsem na ni prostě už jen zařvala, že žádný monitor nechci, že ho nedám a že cítím hlavičku. Tak mě doprovodila na porodní box, kde jsem měla nachystanou žíněnku a vše co bych mohla potřebovat. Zeptala se jestli mě může vyšetřit, tak jsem souhlasila už jen proto, abych měla od ní pokoj a mohla se zpět ponořit do sebe. A světě div se, branka úplně zašlá a hlavička se prořezávala ven. Jsem si v duchu jen říkala "Občas by nebylo naškodu poslouchat rodičku". Řekla, že nás tam s dulou nechá samotné a že až se bude tlačit hlavička úplně ven ať dá Staňka vědět. Pak zaklepala a došla, že se střídají směny. K mému velkému překvapení a úlevě se ve dveřích objevila známá tvář PA Evičky, která na mě jen mrkla, zavřela za sebou zvenku dveře a nechala nás v klidu. Zaujala jsem polohu na čtyřech, ve vlnách, které pomalu ztráceli na pravidelnosti, ale za to nabírali na síle jsem si jemně mručela, poslouchala miminko, občas si jemně přitlačila a v pauzách jsem jen odpočívala, prodýchávala a užívala si celý ten moment vědomého rození. Staňka mi nahřívala hráz, mačkala kříž, hladila mě a to pro mě byla neskutečná úleva. Když jsem cítila hlavičku už hodně nízko a blízko, praskla mi voda. Po pár dalších vlnách už hlavička pomalinku začínala lézt ven, byla jsem klidná, dýchala a mručela. Připadalo mi to neskutečný a všechno nějaký až moc rychlý. Pak už jsem cítila, že je to tady, hlavička se prodrala na svět a Staňka volala Evču, přiběhla, řekla, že má miminko šňůru kolem krku a jestli bych mohla trošku přitlačit jen aby se prodrali ramínka ven a miminko už bylo u mě. Nadechla jsem se, jemně zatlačila a miminko bylo na světě. Hned jsem si je přivinula do náruče. Je to kluk! Vítej Gabrielku!! V tu chvíli pro mě přestalo existovat všechno kolem. Vlna euforie, pokora ke svému tělu a tolik, ale tolik lásky. Pomalinku jsme se seznamovali a mazlili, po dotepání pupečníku jsem si ho sama i přestřihla, nechala miminko zkontrolovat (s úsměvem na rtech a větou "chci ho hned zpět") Staňka šla se sestřičkou a hned mi nesli nahatého Gabrielka zpět na mé tělo. Neměla jsem až na dvě malinké trhlinky žádné zranění a tak to vyřešili tři kosmetické samovstřebávací stehy. Gratulace od Staňky, Evičky, dětské sestřičky i doktorky (u porodu jen dula a PA), zbytek personálu jen na nezbytně dlouhou dobu, po porodu placenty, která mi byla předaná do chladícího boxu se s námi doktorka rozloučila. Všichni byli úžasně milý a vstřícní. A já s Gabrielkem jsme se začali pomalu sžívat a poznávat. Gabko se rozkoukával po světě, já byla úplně naměkko, vnímala jen jeho a Staňka na mě koukala jak na svatej obrázek, občas nás vyfotila a ten moment z hlavy doufám nikdy nedostanu. Po dvou hodinách jsem si dala sprchu, byla i s malým předaná na dětské, po prohlídnutí malého jsme podepsali papíry a byli ambulantně propuštění domů. Teď už věřím tomu, že je možné se po porodu, který je plně přirozený bez zásahů a medikací cítit výborně a po pár hodinách odejít a vypadat jako bych ani nerodila. Děkuji svému nejkrásnějšímu chlapečkovi, že si mě vybral za mámu a dal mi možnost tohle zažít, svému tělu, své rodině, kamarádovi, skvělé porodní dule a kamarádce Staňce a v neposlední řadě i Vyškovské porodnici a jejímu personálu od kterého by se mohli ostatní porodnice i personál hodně co učit.. :) 

PORODNÍ PŘÍBĚH Z POHLEDU MÉ MILOVANÉ DULY: Když mě oslovila Peťa s tím, že je těhotná a že by si přála, abych ji doprovodila k porodu, věděla jsem, že tohle si obě užijeme. Jen jednou jedinkrát jsme se za celé těhotenství potkaly, měla pořád někam na spěch, pořád nějaké plány… Podruhé se nám již setkat nepodařilo, i když ne tak docela. Po zbytek těhotenství jsme si poměrně intenzivně dopisovaly a řešily jsme spousta osobních věcí, strachů a měla jsem pocit, jako bychom se znaly už od nepaměti. Když se už pomalu blížil termín, Peťka si ještě jen tak zaběhla na kurz Hypnoporodu, kde se krásně naučila relaxovat, což jí velmi pomohlo z každodenního shonu se uvolnit. Naše konverzace pokračovala a já věděla, že jí to jde skvěle, věřila jsem, že to všechno v pohodě zvládne. Měla připravené dobré zázemí v pečlivě vybrané porodnici a tělo se postupně chystalo každým dnem. Už jen počkat na miminko, kdy se rozhodne. Ke konci těhotenství to pro ni nebylo snadné, na poslední chvíli se jí stalo několik ne úplně pěkných zážitků, ale vzájemně se nám podařilo je překonat. Poslední týden byly bouřky, počasí si dělalo, co chtělo, a každý večer probíhaly poslíčky, vždy nakonec vše ustalo. Snažila jsem se ji povzbudit, jak se tělo krásně chystá a že má ještě dostatek času, pan doktor ji přece říkal, že se na další návštěvě neuvidí. Peťa chtěla už hrozně moc porodit, měla všechno nachystané a prostě už neměla co dělat, už jen to miminko jí chybělo. Byla to poslední zkouška trpělivosti. V pátek ráno jsme jely po dlouhotrvajících stazích do porodnice, každá zvlášť, protože jsme to od sebe měly poměrně dost daleko a pro mě by to byla velká zajížďka, tak jsme se dohodly, že se potkáme až tam. Jenže po příjezdu vše ustalo a pro Peťu přišlo velké zklamání, protože nález na porodních cestách nebyl vůbec k porodu. Nevadí, setkaly jsme se, odvezla jsem ji domů a snažila jsem se ji uklidnit. Řekla jsem jí, až bude mít doma klid, ať všechny emoce pustí, ať si klidně popláče… Ale že není kam spěchat, miminko si vybere ten nejlepší den, protože tentokrát jsme narazily na ne moc vstřícnou směnu, to jsme ještě netušily, jak miminko bylo moudré. Víkend se přehoupl a blížila se další kontrola v porodnici, ano ta, kterou pan doktor přece slíbil, že už nestihneme. Peťa už byla trochu nesvá, že už chce rodit, že neví, jak to pozná, poradila jsem jí ohledně samovyšetření a že si může dát svařené víno s kořením, který jsme pojmenovaly „Nápoj lásky“, ten dva večery po sobě poctivě popíjela. Podruhé to již spustilo skutečně porod, ale jaksi se mi zapomněla zmínit, takže jsem šla normálně spát. Vzbudil mě až k ránu telefon, že už je na cestě do porodice. Naštěstí to mám do porodnice 20 minut svižné jízdy a tak přidávám do kroku. Peťka na mě i se svým kamarádem (řidičem) čekají na chodbě před porodním sálem, tentokrát poznám na první pohled, že už skutečně rodí a že je dokonce někde hodně blízko před porodem. Najednou řekne, že jí chce na záchod, tam už ji ale jít nenechám, protože mi je jasné, že miminko už chce být s námi. Zazvoním na příjem a tam nám otevře ne moc sympatická porodní asistentka (není nepříjemná, ale ani jedna z nás z ní nemáme dobrý pocit). Peťku to na chvilku vyvede z porodního procesu a zazmatkuje, snažím se jí pomoct zklidnit dýchání, hladím jí, masíruju kříž, pomáhám jí se převléct. Díky tomu, že se jí chce už přitláčet, bravurně odmítá monitor a PA nás odvelí rovnou na porodní pokojík. Tam už Peťa zaujímá svou osvědčenou polohu na čtyřech a nevydává ani hlásku, je úžasně ponořená do sebe a daří se jí kontrakce zvládat. PA jen na mě prohodí, jestli mám něco na nahřívání hráze a že tu nemusí čekat, když tu jsem a že mám jen hlídat, až se začne rodit hlavička, ať na ně zavolám. Kývnu na souhlas a ona odchází. Já se v rychlosti snažím najít v Petině tašce pití a další věci, což se mi nedaří a mezitím vždy na kontrakci tlačím kříže, to ji ulevuje, mezi kontrakcemi ji hladím po zádech a jsem s ní ponořená do porodu. Začínám nahřívat hráz a cítím, jak se s každou vlnou hlavička prořezává víc a víc, po kontrakci se zase schovává zpět. Volám na PA, že hlavička už se začíná klubat a vidím - žádný spěch, nikdo nepřichází. Peťka za celou dobu ani jedenkrát nezasténá, nezakřičí, je naplno v sobě, je tak klidná, tak tichá, vidím, jak její tělo úžasně spolupracuje s miminkem, které si krásně razí cestu. Najednou už vykoukne asi třetina hlavičky a to už vím, že tu bude s námi. Zavolám PA, že už by vážně mohla dojít. Dojde a hlavička najednou vyjede celá, ona je zaskočená, že už je to vážně tady a voláme ostatní. Nechá miminko rotovat, ale moc se mu to nedaří, je omotané pupeční šňůrou s ručičkou u hlavy, Peťka mu musí trochu pomoct přitlačit a za chvilku už je na světě malý Gabriel. Peťka je neuvěřitelně šťastná, opojená hormony a hlavně tak krásná…. Je pro mě v ten moment bohyně, nikdo se neodvažuje tenhle moment narušit. Všichni čekají, jsou milí a vstřícní. Já se snažím v mezičase neohrabaně fotit, čímž mě Peťa zaúkolovala. Připadám si trochu jako Pat a Mat, ale nakonec se mi podaří i několik dobrých snímků. Porod placenty probíhá hladce, bez potřeby jakékoliv pomoci, je krásná… Lékařka, která kontroluje porodní cesty je milá, při šití pár kosmetických stehů prohazuje, že dečka, kterou má Peťka na Gabrielka je háčková, že to pozná, že taky háčkuje a v tu chvilku mi to přijde komické, všichni se smějeme. Pak už přichází konečně chvíle o samotě, malý se bezproblémově přisává k prsu, oba jsou tak nádherní, klidní, propojení. Jediné, co občas naruší tu pohodu, je bolestivé zavinování dělohy. Gabriel za celou dobu nezaplakal, jen když ho nesou za mé přítomnosti změřit a zvážit a okamžitě se v náruči své maminky uklidňuje. Po převozu na oddělení šestinedělí čekáme na kontrolu od pana primáře, aby mohli maminka s miminkem jít společně domů. Obvazuji Peťce bříško šátkem, abych ji pomohla alespoň trochu ulevit od toho nepříjemného zavinování. Po zkontrolování jsou poučeni a propuštěni domů a já se loučím a odcházím… Ten krásný pocit mi v srdci zůstává ještě teď týden po porodu. Přeji si, aby tak krásné zrození mohly prožívat všechny ženy a děti. Jsem vděčná, že jsem u toho mohla být..

čtvrtek 17. května 2018

První vlastní dítě 2

Zopakovaly jsme si ve skupině Ambulantní porod a poporodní péče doma anketu z loňského roku.
Doprovodný text společně s loňskými výsledky naleznete v článku První vlastní dítě.

Znění ankety


Byl novorozenec, kterého jste porodila / porodíte, první novorozenec, o kterého jste v životě pečovala / budete pečovat?
Zjišťuji, jestli jste měla možnost dostat se někde nějak k péči o malé dítě, řekněme >> miminko do 3 měsíců <<. Jestli jste měla možnost nabýt mateřského sebevědomí už před svým prvním porodem.
Péče = pokud máte pocit, že vám rozsah péče o miminko stačilo k rozvoji malé matky ve vás, tak jste pečovala. Dejte jen na váš pocit.

Do ankety, která probíhala 48 hodin, se zapojilo 426 žen z celkového počtu členů 2113. Každá pátá členka.


Jak se rodí ve Švýcarsku

Publikováno 16.5.2018 na FB profilu Atiny Duchnic (neupravováno)

Jelikož právě probíhá světový týden respektu k porodu, rozhodla jsem se s vámi podělit o mojí čerstvou zkušenost s porodem ve Švýcarsku.
Prvního syna jsem porodila v Čechách v roce 2014, takže mohu teď zpětně vše porovnat.

Moje pocity po prvním porodu nebyly nějak pozitivní, ačkoli jsem se na porod připravovala a snažila se si pročíst vše co bych měla vědět. Nejsem totiž zrovna ten typ, co se rád odevzdá jen tak do něčí rukou bez informací. Teď zpětně, mám ještě větší pocit smutku nad porodem, který se vede v ČR. Měla jsem ale i tak štěstí, že jsem si zrovna vybrala Teplickou porodnici, která akceptovala moje „porodní přání“.
V očích České společnosti je ale stále žena poučená, vědomá a připravená na porod vnímána jako něco, proti čemu se musí pořád bojovat. Jako někdo, kdo nechce spolupracovat. Je to chyba toho, že prostě nechtějí nic měnit a vychází to pouze ze strachu.
Ačkoli můj porod probíhal naprosto přirozeně a bez komplikací pocit, že musím bojovat o něco, co je vlastně přirozené a mělo by být samozřejmostí, byl stále větší.
Dnes vím, že průběh porodu má velmi velký vliv na jeho vnímání. Pokud se žena necítí bezpečně, necítí se dobře v prostředí, má strach, je v křeči, porod je velmi bolestivý. Ačkoli jsem odcházela s nepříjemným pocitem, pupečník nechali dotepat, nakonec mě ani nenastřihli, ikdyž povel vstupujícího doktora, kterého jsem viděla s nohami od sebe poprvé v životě zněl jasně „střihněte!“(On totiž nevěděl, že jsem cvičila s Aniballem a žádný nástřih nepotřebuji!)
Nechali mi maličkého na sobě a nakonec ho ani nepřivítali na svět bodnutím vitamínu K jehlou, dostal kapičku na jazyk, manžel to usmlouval.
Nicméně porod byl řízený a musela jsem se přizpůsobit, tlačit jsem mohla, až když dorazil doktor, ačkoli už se syn přirozeně tlačil ven sám, musela jsem to zadržovat a počkat až dorazí. To vše ještě podtrhla naprosto nepřirozená poloha na zádech. Tlačení na povel. Porod byl velmi bolestivý a prostředí nijak příjemné.
Někdo by si řekl, co chce? Vždyť vše bylo tak, jak chtěla, ALE vlastně nebylo. Musela jsem si vše vybojovat a cítila jsem i tak, že nejsou spokojeni s tím, že někdo si přinesl svoje porodní přání (porodní plán).
Na oddělení šestinedělí, neustálé važení před a po kojení, zapisování, každodenní odvážení dětí na kontrolu, a ty vizity panečku :-( Čekání na několikačlennou delegaci, s nohami od sebe, bez kalhotek! Podpora kojení tak napůl, každý říkal něco jiného, jako prvorodička jsem byla velice zmatená. Takže jsem vlastně nevěděla nic.
To byl ve zkratce můj porod v České Republice a teď se přesuneme o několik set kilometrů na západ, do velmi vyspělé a bohaté země do Švýcarska.

Po zjištění, že ve Švýcarsku normálně fungují porodní domy a že porody doma jsou naprosto běžné jsem věděla, že moje přání je rodit v porodním domě. Od začátku jsem na porod byla připravená a věděla jsem, že jsem naprosto schopná porodit sama. Bylo to mé přání, nicméně jsem na to nebyla upnutá a věřila jsem, že vše bude tak, jak má být.
Kontroly u ženské doktorky se tu nesou v duchu, že nic vlastně nemusíte a ve třiceti letech jste mladá rodička.
Absolvovala jsem prohlídku porodního domu, který byl naprosto nádherný a ačkoli byl v rušném Zurichu, byl velmi klidný a rodinný.
Do 38. týdne jsem myslela, že druhý porod se skutečně odehraje v tomto porodním domě, ale při kontrole, Hebamme (porodní asistentka, sestra a dula v jednom) uslyšela při poslechu srdíčka dopplerem nepravidelnost. Byla jsem odeslána na kontrolu do místního Univerzitního špitálu.
Tam se potvrdila srdeční Extrasystole. Kontrolu prováděl kardiolog naprosto svědomitě. Musím velmi vyzdvihnout profesionalitu všech lékařů a personálu, se kterou se v ČR setkáte málo. Všichni brali místo, které jsem si vybrala k porodu tak normálně a přirozeně. Bylo příjemné jak s vámi všude jednají, jako s klientkou, žádné doktorské ego. Všichni velmi vstřícní, mílí....
Byla jsem uklidněna, že srdeční arytmie je dosti běžná a že může porodem zcela vymizet.
Místo porodu mi nijak zakázáno nebylo, ale bylo mi doporučeno po porodu (do 24. hodin) nechat synkovi udělat kontrolní EKG. Rozhodla jsem se tedy změnit místo porodu a zvolila jsem městský špitál Triemli v Zurichu, který má k dospozici EKG. V tu chvíli jsem věděla, proč to tak je. Musím si to znovu prožít v tom špitále! Beru vše tak, jak přichází.
Ale dozvěděla jsem se, jak tady ty porodní domy fungují a za to jsem ráda. Vše mají podchycené a promyšlené. Mají spolupráci s nemocnicemi a v případě komplikací mají zajištěný odvoz.
Nikdo vás tady za porod v porodním domě neukamenuje a společnost vás neodsoudí a nezaškatulkuje jako bio matku, lesanu a nezodpovědnou matku která chce své dítě ohrožovat na životě.
Kontroly ve špitálu byly v pohodě, setkala jsem se s Hebamme, která mě vyzpovídala a chtěla vědět jakou mám představu o porodu, pečlivě poslouchala a vše si zapsala. Ničemu se nedivila a na vše říkala ano to tu tak děláme.. Sama vyzvídala, jestli se nějak aktivně připravuji na porod, jestli třeba cvičím a Epinem, abych předešla nástřihu. Tak jsem jí představila náš český výrobek Aniball, že s ním poctivě cvičím od 36. týdne. Dostala jsem pochvalu, že to je skvělá věc (Kdo nezná , může si vygooglit :-) ) To, že tady to všichni znají a osvěta o Epinu je zde běžnou součástí předporodních kurzů mě nepřekvapilo. V Čechách se o tom málo ví a ženy mají zbytečná poranění a nástřih.
Ani zdravotníci nemají tu informaci, že něco takového existuje, natož budoucí maminky.



K porodu došlo v Dubnu 2018 přesně ve 40+6 týdnu. Porod trval od začátku měření kontrakcí přesně 2 hodiny. Začátek měření 18:17 a syn se narodil ve 20:17. Do porodnice jsem přijela přesně v 19 hodin. 

Ohlásila jsem se na recepci , přišla si pro mě Hebamme, velmi pozitivní žena jménem Rahel, krátce mě vyšetřila a poté odvedla na porodní pokoj. Vlastně nás, celou dobu u mě byl přítomný také manžel.
Porodní pokoj ve špitálu? Jako v porodním domě! Menší, utulný pokoj s vanou a lůžkem. Porod probíhal fantasticky a ve velmi uvolněné atmosféře. Hebamme napouštěla vanu, protože jsem si uvedla zájem o porod do vody. Všechny informace už měla, nebylo nutné mě dále zpovídat.
Už veděla, kdo jsem, jaké mám přání a představu, jak se připravuji apod. Nebyly mi nabízeny žádné tlumící léky nic podobného.
No, porod byl tak rychlý, že jsem nestihla ani porod do vany :-) Nakonec jsem porodila v kleče na lůžku, naprosto sama. Bez toho, aniž by na mně někdo sahal, bez žádných instrukcí a povelů.
Náš syn se narodil během pár desítek vteřin po samovolném prasknutí plodové vody a během dvou rychle posobějdoucích kontrakcí. Prostě jsem cítila přirozeně, že jde ven, žádné řízené tlačení na kontrakce. Vše nechala na mně, nic neříkala! Bylo to tak neuvěřitelné!
Zažila jsem neuvěřitelnou věc, zažila jsem porod BEZ BOLESTI a bez jakéhokoliv poranění (jako bonus díky Aniballu). Ano je to k neuvěření, ale porod mně nebolel. Celý porod se odehrál v přítmý jen s Hebamme a mým mužem. Na konci dorazila také doktorka o které jsem ani nevěděla. Nicméně se mi ihned po porodu představila :-) Poté mi pomohly z porodní pozice na záda, abych si mohla vzít syna k sobě, vlastně na něj nikdo kromě mně nesahal.
Nejdříve proběhlo rozplývání se nad krásným miminkem a poté jsme řešili pupečník. Ten přestřihl manžel dotepaný, prázdný. Poté se čekalo na placentu, žádné tahání. Ani po porodu nikdo nerozsvítil, použilo se světlo na telefonu, aby se provedla kontrola poranění. Zaznělo „nic!“ Samozřejmostí bylo přisátí a Bonding. Pak manžel vzal syna na krátké vyšetření, vitamín K na jazyk samozřejmostí. Poté jsme zůstali všichni tři na pokoji jestě asi dvě hodiny. Pak mě převezla Hebamme stále v doprodu manžela a se synem v náruči na křesle na pokoj. Ten jsem měla celý pro sebe, jelikož jsem poloprivátně pojištěná. Na pokoji bylo uplně všechno, všechny potřeby. Ručníky, vložky, prsní vložky, pantofle, mycí potřeby, kartáček, fén, pití, no prostě všechno. Kdybych přijela na blind bez ničeho, bylo by to jedno :-)
Pro miminko byly k dospozici plínky, oblečení, všechny potřeby. Žádné vážení po každém kojení díkybohu! Nikdo miminko každý den neodnášel na kontroly k dr (jako tomu je v ČR).
Oni chodili za námi. Jen se ptali jak se daří, jestli něco nepořebujeme, nikdo na syna nesahal neodnášel.
Co se týče Arytmie, tak nám domluvili termín hned druhý den dopoledne. Manželovi vypůjčili kočárek a syna na vyšetření odvezl sám. Byl po celou dobu vyšetření s ním. Arytmie zmizela, srdíčko bylo pravidelné.


Co se týče návštěv, tak jsou vlastně celý den, žádné omezení. Bylo nám řečeno „vy jste otec jste vítán kdykoli.“ Chtěla bych také vyzdvihnout naprostou podporu kojení.
Co nemůžu nezmínit je také strava. Objednáte si dopředu z jídelního lístku, vzdělíte prostě na co máte alergii nebo co nejíte. Mají na výběr , pro masojedy pro vegetariány, pro vegany, prostě každý si vybere. Já jako nemasojed měla na výber každý den ze tří jídel k obědu i k večeři. Samozřejmě vám jídlo přinesli na pokoj. Snídaně byla formou bufetu, vezmete si na co máte chuť.Jídlo bylo fantastické a velmi příjemné pro čerstvou maminku si takto pochutnat. Celkově bych to shrnula, že všechny služby byly na špičkové urovni. V porodnici jsem byla dva dny. Mohla jsem jít už o den dříve, ale dobrovolně jsem si to o den prodloužila :-) Vyjímkou nejsou ani ambulantní porody.
Porod zde hodnotím velmi kladně a pozitivně a ačkoli jsem porod v porodním domě nezažila mohu ho k tomu alespon přirovnat. Porod zde bych si vybrala opět :-)
Když jsem po porodu poděkovala Hebamme Rahel a ona mi řekla, že ona nedělala vůbec nic, došlo mi jak je vědomý porod a informovaná rodička vlastně výhoda pro všechny strany ne jen pro tu rodičku ale i pro personál. Oni pak nemají tolik práce. Rahel tam jen byla, nemusela nic šít a řešit komplikace, vše bylo rychlé a snadné.

Po porodu je zvykem, že domů dochází Hebamme tu si vybere každá žena sama. U nás byla třikrát a poté jsme se shodly že už jí nepotřebuji jako druhorodička. Ale jako prvorodička bych jí využila jistě více :-) Se vším vám poradí, pomůže, zváží miminko, pomůže s kojením, prohlédne stav bříška maminky po porodu.... Vše je hrazené pojišťovnou. Celý porod a vyšetření spojené s těhotenstvím hradí pojišťovna. Jak porod v nemocnici, tak porod v porodním domě! Prostě uhradí jakoukoli vámi zvolenou variantu.
Velmi bych si přála, aby ta změna v ČR a na Slovensku a vlastně všude nastala. Ale jelikož změna může přijít pouze odspodu od lidí proto píšu tento příspěvek.
Takový porod , je přirozený porod a nenechte si namluvit nic jiného , nenechte si to vzít lidmi kteří o tom nic nevědí a lidmi co nechtejí nic měnit.
Takže musím prostě jednoznačně oponovat těm, co se stále bijí v hruď že v ČR je nejlepší porodnictví.... Není , zdaleka není!
Nakonec bych chtěla dodat, že nejsem zastáncem domácích porodů, ani porodů v porodním domě. Jsem pro to, aby si každá žena mohla vybrat. Každá žena je jiná a každá je ochotna a schopna zvládnout něco jiného. To vše je v pořádku, proto se neodsuzujte navzájem pokud to někdo chce jinak. Je to každého volba. Ale důležité je, mít tu možnost. Dle mých informací se ve Švýcarsku dá prožít se zachováním určitých postupů i císařský řez s respektem. Z vyprávění jsou zde ženy spokojené s porody a vzpomínají na ně s láskou a radostí.. Děkuji všem, co dočetli až do konce a přeji všem ženám krásný porod podle vlastních představ :-)
PS: Fandím všem, kteří se snaží s tím něco dělat a těm , kteří se aktivně podílejí na změně...


středa 2. května 2018

Diskriminační potvrzení od pediatra

Setkávám se s tím, že porodnice po rodičích, kteří chtějí ambulantní porod, vyžadují potvrzení od PLDD (pediatra), kterého rodiče před porodem vybrali pro své dítě. Požadují, aby se tento PLDD upsal, že po porodu registruje novorozence a poskytne mu péči. Tímto potvrzení dokonce někde podmiňují propuštění!





Pojďme se podívat, co říká Věstník 08-2013:
Fyziologický novorozenec se propustí do vlastního sociálního prostředí před uplynutím 72 hodin od jeho narození, pokud to jeho zákonný zástupce požaduje a jestliže:
byl náležitě informován o skutečnosti, že v zájmu zajištění dalšího zdravého vývoje novorozence české odborné lékařské společnosti doporučují:
1. do 24 hodin po propuštění zdravotní péči (klinické vyšetření) u poskytovatele zdravotních služeb v oboru neonatologie, dětské lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost;
2. provedení odběru krve na screening dědičných metabolických poruch 48 – 72 h od porodu
Překlad
Zdravé miminko odchází s rodiči z porodnice předčasně domů, pokud to rodič chce a pokud byl informován, že v zájmu zdraví miminka lékaři doporučují do 24 hodin od propuštění návštěvu a péči pediatra a také doporučují odběr krve z patičky 48 - 72 hodin od porodu.

Co říká Česká neonatologická společnost o péči pediatra po propuštění novorozence z porodnice?


Dítě by mělo být vyšetřeno do 48 hod. po propuštění z porodnice pediatrem. 

Zdroj: KOJENÍ DONOŠENÝCH NOVOROZENCŮ, Autor: Anna Mydlilová ,Oponenti: Výbor České neonatologické společnosti ČLS JEP 

Co říkají porodnice o propouštění novorozence standardně, tedy ne předčasně a na žádost rodiče.


Jihlava:

V den propuštění z porodnice /pokud jde o víkend či státní svátek, tak první pracovní den po propuštění/ informujte svého obvodního dětského lékaře. Lékaře, kterého jste si vybrali, stačí pouze telefonicky kontaktovat a informovat ho o propuštění miminka do domácí péče. Obvodní dětský lékař Vás navštíví doma do tří dnů od propuštění. Doporučujeme si zapsat a připravit případné nejasnosti, dotazy, které vám během těchto tří dnů vyvstanou. Dětský lékař Vám je ochotně při první návštěvě zodpoví.

Obilní trh:

Před propuštěním podepisuje matka, že byla poučena o zaregistrování dítěte do 48 hodin u PLDD a předání propouštěcí zprávy.

Závěr

Všechno je doporučeno. O všem jsou všichni rodiče poučeni. Proč nepožadují porodnice potvrzení od pediatra od všech rodiček? Proč nekontrolují, že všechna miminka byla po odchodu na návštěvě pediatra / že je navštívil sám? Proč tímto potvrzením diskriminují rodiče podle způsobu odchodu z porodnice?

Odkazy:

Porodnictví v Rakousku


Napsala nám studentka 6. ročníku LF UP se zájmem o specializaci v oboru gynekologicko-porodnickém.


Ráda bych napsala několik postřehů z mé stáže v Rakousku, protože si myslím, že je třeba mluvit o věcech, které je třeba změnit v České republice, a u kterých bohužel už dlouho tato změna nepřichází a dokonce se o ně nikdo z těch, kteří mají moc je změnit, vůbec nezajímají. (viz. Odpověď MUDr. Brázdila na otevřený dopis PA Riedlové).

  • Porod v leže není doporučován a žena je personálem aktivně vedena k tomu, ať volí některou vertikální polohu a nechá tak zapojit gravitační sílu, která pomůže miminku ven! U nás je bohužel poloha vleže či pololeže pořád tou nejužívanější polohou, i když se o ní ví, že jsou při ní porodní cesty nejvíce zúženy. Porod je uzpůsoben ženě a ne porodníkovi.
  • Bonding u císařského řezu a přítomnost tatínka na operačním sále je v Rakousku úplně normální! V Česku to možné většinou není, nebo si za přítomnost u sekce musí otec platit nemocnicí nastavenou částku!
  • Porod do vody je taky možností volby a není zdravotnickými zařízeními odmítán pro nesmyslné hygienické standardy na vodu. 
  • Další věc, která mě moc mile překvapila: zjistí-li lékař, že žena kojí dvouleté dítě, nedívá se na ni jako na blázna, ale dokonce ji ještě povzbudí se slovy čím déle, tím lépe
  • Když se žena zeptá na názor lékaře, epidurál ano či ne, lékař ji odpoví: Raději ne, zkuste to přirozeně, epidurál má také svá rizika a nežádoucí účinky na plod. Na to u nás nikdo ženu neupozorní. U nás ve FNOL (Porodnice v Olomouci) jsem se setkala s opačným přístupem, ženám je rutinně nabízen jako tzv. bezbolestný porod a jako ta lepší alternativa!
  • Třetí doba porodní není vedena aktivně. Proč taky, tělo se o odloučení placenty umí postarat samo, nemusíme k tomu ženě podávat ihned léky! 
  • Všechny fyziologické porody jsou vedeny porodní asistentkou (PA), lékař není v případě, že nenastoupí patologie, vůbec volán. To vede k omezení zbytečných vaginálních vyšetření lékařem, který je provádí i navzdory tomu, že už ho prve provedla PA. Vedení porodu PA vede k individuálnímu přístupu k pacientce. 
  • Ženy mají možnost si vybrat rodit v nemocnici nebo doma, což vede k omezení porodu v domácnosti bez odborného dozoru např. pouze s dulou. V rakouské porodnici, kde jsem na stáži, dokonce najdete plakáty (viz. foto) s kontakty na porodní asistentky, které porody doma nabízí!  U nás je to něco nemyslitelného a společností odsuzovaného, ale v zemích jako je Rakousko a Německo, tedy poměrně vyspělých, je to úplně normální a nikdo se na to opovrženíhodně nedívá. Ženě je prostě dána svobodná možnost volby. Většina služeb PA je pojišťovnou proplácena a tak mohou být plně naplňovány kompetence PA, které u nás často plně svoji práci vykonávat nemohou.
  • Mohla bych takhle pokračovat ještě dál. O některých věcech se ani nezmiňuji (neprovádění rutinního nástřihu, opravdu nepřerušovaný bonding, okamžité nepřeměřování miminka, vážení či mytí a stírání mázku...). Ve zkratce se dá říci, že tady už dávno pochopili, že pro porod je nejlepší, když se do něj zasahuje co nejméně, a naopak co nejvíce se podporuje víra ženy ve své vlastní tělo a přirozenou schopnost porodit miminko. Snad se toto jednoduché a prosté poznání rozšíří již brzy i u nás, hlavně tedy na straně personálu. Protože na straně rodících žen, je podle mě informovanost o přirozených porodech podstatně větší, než byla, což je skvělé a tímto jim vzdávám obdiv a podporu!
  • Propouštění domů je individuální. Stážovala jsem celkem v třech různých porodnicích v Rakousku a ve všech se propouští různě. V Mistelbachu 3. den po spontánním a 5. den po sekci. Ženě je nabídnuta komunitní péče PA, která jí domu může chodit vypomáhat, zvlášť tehdy, když si žena hospitalizaci zkrátí, tak toho využívají. Samozřejmě je to ale zpoplatněná služba. 
  • V případě ošetření ženy, menší a nezávažné věci, vytažení stehů po sekci může udělat doma PA (zpoplatněná služba) nebo si sama dojde do nemocnice (zde je to pro ženu zdarma). Akutní a závažnější případy (endometritis, mastitis) vyžadují hospitalizaci samozřejmě s možností ubytování matky i miminka, popřípadě i tatínka na oddělení šestinedělí. V případě nutné hospitalizace dítěte má rovněž oddělení neonatologie možnost ubytování i pro matku. 
  • Screeningy miminek jsou plánové ve všední dny, takže pokud žena porodí v pátek odpoledne, miminko se k vyšetření dostává až v pondělí, podobné to je i v ČR. Chce-li žena rodit ambulantně, na vyšetření si musí s miminkem dojít.


Plakát s nabídkou služeb soukromé porodní asistentky Doris Ebermann

Hebammengespräch - poradna s porodní asistentkou
Geburtsvorbereitung - předporodní příprava
Geburtsbegleitung - doprovod k porodu
Hausgeburt - porod v domácím prostředí
Nachbetreuung - poporodní péče
Paarabende - individuální příprava porodní asistentkou k porodu pro matku i dítě
Akupunktur - akupunktura
Laserbehandlung - ošetření laserem
Babymassage - masaže miminek

pondělí 23. dubna 2018

Co ambulantní porod není?

  • Ambulantní porod není porod v domácím prostředí. 
  • Ambulantní porod není porod doma.
  • Ambulantní porod není povolen nějakým zvláštním zákonem. Není to vůbec potřeba, je v souladu s již existující legislativou.
  • Ambulantní porod není odlišně nasmlouvaný ve vztahu porodnice x pojišťovna, a proto umožněn. Není to pravda.
  • Ambulantní porod není alternativní co do průběhu vlastního porodu. Je legální alternativou 72hodinové hospitalizace.
  • Ambulantní porod neprobíhá tak, že matka své dítě nechá v porodnici a odejde bez něj. Nikdy.

čtvrtek 12. dubna 2018

Šestinedělky.cz

Dnes se mnou udělala rozhovor zastupitelka webu www.sestinedelky.cz Aneta. Před časem jsme si domluvily formu spolupráce, jelikož máme podobné téma. Z rozhovoru vyjde povídání o ambulantním porodu a osvětě, které se jako rodič věnuji.
Předaly jsme si poznatky, informace z výzkumů, protože se doplňujeme.
Rozhovor by měl vyjít na jejím webu v květnu.

úterý 27. března 2018

úterý 20. března 2018

Kde se jak rodí?

Hle, co spatřilo světlo světa.
Můžete zjistit, kde se provádí kolik císařských řezů, kolik je u toho komplikací a jak dlouho je v které porodnici průměrná délka hospitalizace.

Tady je ten dáreček.

pátek 16. března 2018

Zdravotní pojišťovna MV ČR

ZPMVČR mne odkázala na jejich úžasně nepřátelský vyhledávač, který je omezen hledáním po mapě do 50 km.
Ale i zde mám úspěchy a našla jsem pár PA, které s nimi mají smlouvu. Jsou i na mapě PA.

Olomoucký kraj Květa Frömlová
Královéhradecký kraj Pracoviště ošetřovatelské péče s.r.o.
Zlínský kraj Iva Kadlicová
Moravskoslezský kraj Komplexní domácí zdravotní péče Šebestová s.r.o.
Jihočeský kraj Jaroslava Haluzová
Jihočeský kraj Milena Skálová

čtvrtek 15. března 2018

Zaměstnanecká pojišťovna Škoda

Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, kromě 4 ambulancí, které mají zaměstnané porodní asistentky, nemá smlouvu se žádnou soukromou porodní asistentkou.

úterý 13. března 2018

Ukončení kampaně

Od listopadu loňského roku do konce února probíhala na webu zjišťovací kampaň. Zjišťovali jsme pro vás, jak se porodnice staví k ambulantnímu porodu, jestli ho upravují vnitřními předpisy, zda a jaké si kladou podmínky. Zajímalo nás, jestli rodiče využívají ambulantní porodu, v jaké míře, a jaké jsou možnosti opětovné hospitalizace.

pátek 2. března 2018

Mapa porodních asistentek 7

Ok, zapomněla jsem na Liberecký kraj, no :) Ale aspoň jsem našla další asistentku, která dosud není na mapě. Jupí.

středa 28. února 2018

Mapa porodních asistentek 6

Rozhodla jsem se oslovit všech 7 zdravotních pojišťoven, abych zjistila, se kterými porodními asistentkami mají smlouvu. Pokoušela jsem se najít tuto informaci na webech ZP sama, ovšem tuhle informaci umějí dobře schovat, že ano já ji nenašla. Kromě RBP, tam to bylo snadné.

Každá PA, která chce mít smlouvu se ZP, musí být registrovaná na KÚ. Tím pádem už by měla být v mé mapě. Spoléhám, že mohou mít v datech nepořádek a doufám, že nějakou další najdu. Každopádně informaci a její smlouvě ke značce připojím.

Včera jsem oslovila pojišťovnu OZP, aby mi zaslala seznam porodních asistentek, se kterými mají smlouvu. Odpověď byla velmi rychlá.

Vážená paní Kupšovská,
tímto reagujeme na Váš dotaz ze dne 27. 02. 2018 týkající se seznam porodních asistentek.
Dovolujeme si Vám tedy zaslat smluvní porodní asistentky:
KOM.DOM.ZDR.PÉČE ŠEBESTOVÁ S.R  Vítězslava Nezvala 604         738 02 Frýdek-Místek 12            info@pomadfm.cz    
POMADOL S.R.O.     Dobnerova 718/26     779 00 Olomouc 9                
SUCHÁ DAGMAR - PORODNÍ ASIST.       Jahodová 2888/40      106 00 Praha 10                    603813005
ŠVÉDOVÁ YVONA - ŽENSKÁ SESTRA     náměstí Míru 57         789 91 Štíty     yvona.svedova@seznam.cz
FOJTÍKOVÁ LUDMILA - POR. AS.  Luhačovská 176         763 21 Slavičín 1                  
HÝBNEROVÁ VĚRA - ŽENSKÁ SESTRA   6. května 1373            752 01 Kojetín 1            v.hybnerova@volny.cz         
MICHLOVÁ HANA - SZP      Komenského 182       783 73 Grygov                     
DORAZILOVÁ RADMILA-POR.ASIST.       Nová 1074      763 02 Zlín 4   radmila.dorazilova@quick.cz
DRGOVÁ ZDEŇKA-ŽENSKÁ SESTRA       Hlavní 286      763 10 Hvozdná                   
MATOUŠKOVÁ HELENA - POROD. AS.    Lábkova 922/18                                              Skvrňany      318 00            Plzeň 18          helena.matouskova@tiscali.cz         
BAREŠOVÁ EVA-PORODNÍ ASISTETKA  Bečvářská 1384         190 16 Praha 9            eva.baresova@cbox.cz         603461741
MACEČKOVÁ LADA - PORODNÍ ASIS.     Zbrojnická 688/22       360 01 Karlovy Vary 1                      
ČERMÁKOVÁ PETRA - PORODNÍ AS.      Komenského 325/21  680 01 Boskovice Tel: +420 607 714 045                
CHVÁTILOVÁ PAVLÍNA - POROD. AS       Kampelíkova 491       500 04 Hradec Králové                      723501177
HURTOVÁ EVA - PORODNÍ AS.     Horní Jasenka 198     755 01 Vsetín 1

S pozdravem a přáním hezkého dne

Šárka Plíhalová

Koordinátor AS OZP         

úterý 27. února 2018

Mapa porodních asistentek 5

Napsala jsem porodním asistentkám do Olomouckého, Jihomoravského, Zlínského a Moravskoslezského kraje.

Překvapuje mne, že některé stránky porodních asistentek nemají na sebe žádný e-mailový kontakt. Některé PA jsem nemohla obeslat e-mailem, protože na sebe e-mail neuvádí.

Připomínám, že symbol ufona znamená zápis neověřený porodní asistentkou.

Tímto jsem napsala všem porodním asistentkám, které jsem umístila do mapy.

pondělí 26. února 2018

Mapa porodních asistentek 4

Dnes jsem napsala třem porodním asistentkám z Vysočiny, jedné z Pardubického a několika z Královéhradeckého kraje. V Ústeckém kraji právě ověřuji, zda dvě organizace domácí péče opravdu poskytují i poporodní péči. V Karlovarském kraji působí několik PA, i ty dostaly můj e-mail. Tedy ty, které nějaký svůj e-mail uvádí.

Nově jsou na mapě i všechny české porodnice pro lepší představu působnosti porodních asistentek a polohy vašeho domova. Pro lepší přehlednost - porodnic je 91 - je můžete vypnout v menu. Odháčkovat.

Příště už mne čeká jen Morava a Slezsko.