středa 30. listopadu 2016

Příběh Terezy

Sdílím svou zkušenost s porodem v Neratovicích. Byl to můj druhý porod. (Odchod popsán ke konci :) )
Byla jsem domluvená s jejich PA a měla jsem zaplacený nadstandard. V Neratovicích v poradně jsem byla jen jednou, nedělali mi ani vnitřní vyšetření ani monitor, jen odběr na streptokoka. Do porodu jsem měla poradny s PA, chodila za mnou domů.
Ve středu večer jsem měla tři hodiny poslíčky, pak přestali. Ve čtvrtek ve čtyři ráno mi praskla voda, v půl páté začaly kontrakce, v pět jsem volala PA, domluvily jsme se, že se sejdeme v porodnici. V šest jsem odjížděla sanitkou a v půl sedmé jsem byla v porodnici.
První dojem - všichni se usmívali a zdravili. Doktorka byla milá, vyšetřila mě, a pak už jsem byla jen s PA. Natočila mi monitor a mezitím mi dala atb (se kterými jsem souhlasila). Potom jsem šla do vany. Po nějaké době jsem začala spíš potřebovat pohyb, takže jsem se začala procházet. Pořád jsem měla nucení na velkou, ale nešlo to, takže mi PA udělala klistýr, který dost pomohl uvolnění i zrychlení kontrakcí. Zůstala jsem už na porodním sále, kde jsem chodila tam a zpět. PA tam přesunula i muže a nechávala mi prostor. Kolem půl deváté už kontrakce dost bolely, PA mi na břicho dala teplé pecky, které pomohly. Po nějaké době mě vyšetřila, byla jsem otevřená na 4 cm, ale porodu nic nebránilo, vše bylo volné.
V devět už byly kontrakce dost silné, bolely, ale neměla jsem potřebu tlačit. Po vyšetření mi manžel pomáhal na nohy a už jsem na něm zůstala "viset". To mi hodně pomohlo, nemusela jsem se soustředit na stání.
Asi v půl desáté jsem potřebovala čůrat. Ale nějak mi nešlo sedět. PA mě přesvědčila to jednu kontrakci zkusit. V tu chvíli jsem začala mít potřebu tlačit. PA mi pomáhala olejíčkem a teplou žínkou, ale hráz se bohužel moc nehla.
Asi za pět deset jsem se přesunula do kleku, hlavička už byla skoro venku, ale hráz byla tuhá, nepomáhaly ani masáže ani teplo a já už přestávala moct.
Nakonec mi PA s manželem pomohli na křeslo a PA mi udělala malý nástřih do středu (skoro nebolí, sedí se bez problémů), za který jsem byla ráda, a na další kontrakci v 10:14 byla malá venku.
Počkaly jsme na dotepání pupečníku, porod placenty byl taky přirozený. Malou jsem dostala hned na hruď, hned po zašití (opět velmi milá paní doktorka, vysvětlila, co mě čeká např. co se umrtvení týče) se malá krásně přisála a na sále jsme zůstali ty dvě hodiny.
PA mi doporučila zůstat v porodnici 24 hodin. Jednak kvůli streptokokovi – atb jsem dostala 3 hodiny před porodem, aby bylo miminko chráněné, je třeba, aby to byly 4 hodiny. Druhý důvod byl pediatr – říkala, že ten, který má službu je proti ambulantním porodům a že mi to za tu hádku a nervy nestojí. Když půjdu ráno, bude to bez problémů.
S její pomocí jsem došla do sprchy, osprchovala jsem se, pak hned na sále za pomoci muže zvážila a změřila malou, s mým souhlasem vykapala oči a nakapal vit. K. Pak jsme s malou šli za pediatrem a potom na pokoj. Dennímu pobytu jsem se nijak nebránila, vlastně jsem vzhledem k tomu streptokokovi i byla ráda. A taky jsem byla hodně unavená.
Odpoledne přijeli sourozenci s naším starším synem a muž s nimi pak jel domů. V nemocnici byli i nadále všichni milí, pozorní. V noci jsem měla malou u sebe v posteli. Sestra, která jí přišla změřit teplotu a poslechnout srdce (kvůli streptokokovi to dělala každé tři hodiny) se nahýbala přes mě tak, aby mě ani malou nevzbudila. Takový přístup z Bulovky neznám (tam teda bylo i zakázané vzít si dítě do postele).
ODCHOD: Ráno po vizitě, kde jsem se dozvěděla, že jsme obě v pořádku, jsem sestře řekla, že bych chtěla jít domů. Sestra mě poprosila, ať počkám do konce vizit a promluvím si s panem doktorem. Byl to ten samý pediatr jako den předtím. Zeptal se mě na důvod, pak mi řekl, že děti mají být v porodnici 72 hodin. Pak zmínil rizika – streptokok, žloutenka, dehydratace kdyby nešlo kojení atd. Řekla jsem, že si toho jsem vědoma a že nás přijde domů navštívit PA. PA prý není lékař, rizika jsou. Znovu jsem zopakovala, že si toho jsem vědoma, ale že chci jít domů a prosím ho o sepsání zprávy. Na to mi řekl, že to nepůjde tak rychle, mám se prý posadit a probereme to spolu. Očekávala jsem strašení. Ale nic takového. Pan doktor se mnou bod po bodu probral možná rizika, jak se projevují, na co si dát pozor a co v případě komplikací dělat. Vysvětlil mi, co u miminka sledovat, kdy případně vyhledat pomoc. Vysvětlil žloutenku, kdy je třeba jednat, jak se projevuje atd. Naprosto věcně, v klidu, bez strašení. Reverz sepisoval přede mnou, pak jsem ho podepsala, dostala jsem i povídání, kde bylo vše sepsáno podrobněji. Sestřička začala chystat papíry. Za asi dvě hodiny jsem všechny papíry měla, na gynekologii to oznámila sestřička, takže tam jsem ani nemusela jít. No a po obědě už jsme byli doma :).
V sobotu i v neděli mě navštívila PA, zkontrolovala mě i miminko, zodpověděla otázky, které mezitím vyvstaly a celé to bylo velmi příjemné.
V pondělí jsem byla s malou u pediatry a s PA jsem domluvená na schůzce za týden.
Za sebe tedy můžu Neratovice rozhodně doporučit. Kdybych v porodnice musela zůstat, myslím, že by to tady bylo i příjemné. Personál je milý, usměvavý, ochotný a všímavý. Prostředí je taky fajn. :)